Smrt je jen myšlenka

Smrt je jen myšlenka.

Nevíme co je smrt.
Po smrti nejsme na tomhle světě.
Ale teď si říkáme: „Žiji, tohle je mé tělo a je tady svět.“
Před narozením nevíme kde jsme, po smrti také nevíme, kde jsme.
A teď si myslíte, že jste tady.
Tady nejste. Tuhle myšlenku vytváří mysl.
Je tu nějaké bdění, snění, hluboký spánek, tak si říkáme:
„Jsem tady, jsem na světě a jsem tohle tělo.“
Tohle je než výtvor mysli.
Po smrti mysl chybí.

Váš život je myšlený, je to myšlenka.
Stále se jen opakuje bdění, snění, hluboký spánek.
Bdění snění, hluboký spánek, pořád dokola, rutina.
Je v tom někde nějaká skutečnost? Pravda?
Tvůrcem každé myšlenky je ego.
Ale bez Boží přítomnosti by myšlenka nemohla vzniknout.
Náš svět je vytvářený myšlenkami, které z těla neustále proudí ven, do světa.
Ráno se budíte, jíte, pijete, něco děláte …a zase spíte.
Co je tak zajímavého na tomhle životě?
Zažíváte leccos dobrého, nebo zase naopak nepříjemného, ale nic toho s vámi nezůstane, zmizí to.
Říkáte si: „Tohle je fajn, s tím budu mít úspěch, tohle si musím koupit a s tímhle člověkem se nebudu bavit.“
Dobrá.
Ale jak jsou tyhle vaše nápady užitečné na cestě k realizaci Já?
Takhle můžete získat jen dočasné, prchavé uspokojení.

Ve dne jíte, pracujete, bavíte se, v noci spíte.
Máte z toho pocit trvalého štěstí?
Jeden den jako druhý, občas nějaká změna.
Kde je v tom …Pravda?
Když přes den bdíte, když se vám zdají sny,
nebo když usnete bezesným spánkem?
Co z toho je skutečné?
Myšlenky, tělo a svět, všechno je to iluzorní.
Každou vteřinou je třeba žít pro Boží Milost.
Pak bude mizet trojice: bdění – snění – hluboký spánek a z vašeho dosahu zmizí i smrt.
Protože vy jste pořád, nepřetržitě.
Před narozením ..jste. Po smrti ..jste. Teď ..jste, ne skrze mysl a tělo.
Bez mysli a těla je možné nepřetržitě být i v tomhle světě.
Takovému Bytí se říká Bůh . .a jste to vy.

Sri Brahmam