Jak přestat ve vztahu muž – žena zbytečně trpět, aneb proč měnit emocionální lásku na bezpodmínečnou

Až do počátku dvacátého století jste jen vyjímečně uzavírali sňatky na základě romantické lásky – zamilování. Znáte možná tyto vyjímky, např. Ferdinand I. a královna Anna… Málokdo z vás si však uvědomuje, když ho třeba dojímá příběh Romea a Julie, kolik je za tím utrpení, a nejen těch dvou. O tom se dnes jaksi nemluví. Manželství pro vás bylo od pradávna dohodou, kupní smlouvou, manželskou smlouvou … . Chudí lidé často ani sňatek neuzavírali, neměli na to peníze, ani čas. Když žena, „stroj na rození dětí“, dala muži dědice a i více potomků pro jistotu, kdyby náhodou …, z deseti dětí se dospělosti dožily dvě, tři, žil si muž svůj život a někdy i žena, pokud jí to muž dovolil (žena budiž poddána muži …).

Můžete to odsoudit? Když takový vztah více odpovídá přírodním zákonům než ty vaše dnešní? Samozřejmě, že vy ženy jste byly „prodávány“ muži bez vašeho souhlasu, nesměly jste ze vztahu odejít, a když tak vyjímečně. Ale měly jste jistotu, že vás bude muž živit po celý život a že se postará o vaše děti. A taky jste se naučily bránit – manipulovat, sekýrovat a často jste dokázaly ovládat muže víc, než on vás. „Musely“ jste vydržet! Dnes odchází ze vztahu více žen než mužů, více žen podává jako první žádost o rozvod. A vaše nejčastější důvody? „Už ho nemiluji, cítím odpor …“. Víte vůbec, že tyto důvody jsou jednoduchou pravdou : „už nejsem zamilován-a, nic vůči tobě necítím – nemám libé pocity, a proto tě nemiluji, tak končím a odcházím jinam“. Už vám dochází, jak často opakujete, ženy i muži, totéž, abyste znovu a znovu zjišťovali, že opět nemilujete? Kdy pochopíte, že jste se připravili o to nejlepší. Teprve po skončení zamilování dokážete vytvořit skutečný vztah a v něm se učit žít spolu nejen na psychofyzické, ale i na psychospirituální rovině vztahu. Vaše dnešní partnerské vztahy, založené převážně na emocionální lásce, zvané romantické, vám zajišťují jen malý kousek štěstí a radostí, ale mnohem více strachů, bolestí a utrpení. Protože nevědomě jdete proti přírodě, jejím zákonitostem, jdete i proti zákonitostem duality. Už jsem vám to několikrát vysvětloval. Co tedy můžete udělat pro to, abyste byli ve vztahu více šťastni a méně trpěli? Nejjednodušší pro vás je vůbec se nezamilovat. Je to možné, když vyhledáte partnera třeba na základě horoskopu, nebo podobných metod. Vždy dokážete včas zjistit, který vztah je „osudový“ – dohodnutý před početím, co spolu máte prožít – naučit se a jak dlouho vztah může trvat. Pak dokážete jít do vztahu vědomě, vědomě ho žít, vědomě se spolu učit Lásku. Jen pro vás pak může být hodně těžké třeba vědět, že spolu můžete žít třeba sedm let, a pak musíte dál, do dalšího „výcvikového tábora Lásky“ s někým jiným. I to patří k učení se Lásce. Nikoho nevlastnit, neovládat, umět dát svobodu, z lásky se vzdát druhého. I to se musíte jednou naučit, je to součást bezpodmínečné Lásky, bez ohledu na to, jak přitom trpíte, bez ohledu na vaše bolavé emoce se tak učíte skutečnou Svobodu Lásky. Už víte, že že zůstávat ve vztahu, kde se navzájem nemůžete nic naučit, je „trestné“?

Zaplatíte za to vždy mnohem větším utrpením, než když se včas a s láskou rozejdete. A pak také úplně zbytečně si zakládáte na příčiny, jejichž následky stejně jednou musíte vyčistit. Proto vám říkám, neubližujte si zbytečně tím, že trváte za každou cenu na společném životě, když už vám to není „dovoleno“! Vždyť jste s tím kdysi sami souhlasili, že to tak bude! Jestliže se už zamilujete, pochopíte, že to vůbec nejde „řídit“ ani rozumem, ani vůlí. Po dobu zamilování nic neřešte, užívejte si bouřlivé emoce všeho druhu tak, jak je vám to dovoleno, ale můžete se pokusit o zachování alespoň malé části vědomí, které ví a zná – tak, jak zamilování přišlo, tak i proběhne a skončí. Rozhodně vám nedoporučuji spolu bydlet, žít, skončíte o to rychleji a i rozchod je pak o to bolavější. A nikdy se neberte, můžete být velice brzy po skončení zamilování v rozvodovém řízení. Vždy se vám rozhodně vyplatí, počkat, až hormony zamilování přestanou zaplavovat ve velké míře hlavně váš mozek. Pak teprve dokážete mnoho věcí pochopit a zpracovat i mentálně. Mentální cvičení je úžasná síla, pomohou vám prožít to, co se potřebujete naučit, jen ve vaší mysli, vědomí, ve skutečnosti ne. Velmi účinné je třeba při „léčení“ žárlivosti. A hlavně – mentální cvičení vám pomohou překonat těžké období, kdy hormony zmizí úplně a nastupuje někdy až tvrdá deziluze, zklamání a nastoupí antipatické emoce, které dokáží vytvořit vaše soukromé „peklíčko“. Ale i to je dobře, vše je přece dobro! Připomínám vám však jedno základní pavidlo vašich pozemských vztahů – mít rád-a, neznamená vždy spolu žít, bydlet. Víte, jak jste se spolu dohodli před početím? V každém případě konec zamilování znamená vpodstatě krizi vztahu. Problémy, které jste neřešili a ani nemohli řešit díky růžovým brýlím mámení, se vám nečekaně objeví a donutí vás najednou dost krutě je řešit. Sami však nejste schopni to vyřešit, vůči sobě býváte slepí a hluší díky iluzím, a pak často končíte u bolestných hádek a dalších zklamání. Proto vám navrhuji – najděte si vždy někoho, kdo je vůči vám citově neutrální a kdo vám dokáže pomoci řešit problémy. Uvidíte, jak snadno a rychle pak dokážete krizi překonat. Poznáte sami, jak právě vaše rozbouřené emoce všeho druhu vám brání najít řešení, i když bývá velice jednoduché. Všem z vás, kdo jste prožili zamilování, se určitě moc a moc líbily sympatické emoce – připadali jste si jak v ráji. Ty druhé vůbec ne. Opět ty libé a nelibé pocity! Když pak libé pocity odezní, stále po nich toužíte. Chybí vám, chcete znovu a znovu je vyhledáváte. Tak dlouho, dokud naplno bolestně neprožijete jejich pomíjivost, dokud se jich nenasytíte. Učení se bezpodmínečné Lásce je těžké právě proto, že máte pocit, že vám stále něco chybí – nebe, ráj, ale i peklo (sado-maso). Proto se musíte sami jednou a provždy rozhodnout, čemu dáte přednost. Pomíjivosti nebo věčnosti? Bezpodmínečná Láska je totiž v bodu Nula, uvnitř vašeho vnitřního Vesmíru, v oblasti bez emocí. Emoce zůstávají po celý život, ale jen jako reakce těla a přestávají být důležité, neovlivňují váš vztah, když se hádáte, pět minut poté si dokážete odpustit a je vám spolu zase dobře. Žijete spolu skutečnou Radost a ne emocionální radost. A to je moc velký rozdíl! Každý z vás za sebe se musí jednou rozhodnout, co vlastně chce – bouřlivý pomíjivý emocionální vztah nebo klidný, vyrovnaný, šťastný život ve dvou plný skutečné Lásky. A nejen na jednu existenci.