Třetí otázka

Měl bych dotaz..

bůh uděluje milosti i člověku jak uzná za vhodné..je to tak?? pokud bůh chce dává pocítit člověku milost jakou mu dává, ne jen tichem mysli.. stalo se mi toto.. byl jsem u přítelkyně a její rodiče mají psa..fenku, já jsem se jako vždy celý den snažil o klid mysli, bylo mi dobře a nic jsem nepotřeboval.. jejich pes pobíhal okolo ale měl problémy s uchem..pořád se otřepával a oni říkali, že on na to trpí.. díval jsem se na něho s klidem a řekl jsem mu pojd za mnou..věděl jsme že mu můžu pomoci.. vzal jsme mu rukou ucho a zahříval ho..mnul jsem mu ucho aby poseděl,protože psi jsou neposední.. pes po chvilí se začal cpát vstříc mé ruce a já citil jak do něho proudí energie a dává mu to dopořádku.. pes se postupně uklidnoval a já cítíl jak mu předávám svůj klid do jeho duše.. pes se postupně uklidnil tak že si ke me lehl a nechal se nabíjet mou energii a mým klidem..pomalu to do něho šlo ten klid a já citíl jak se uklidnuje a uklidnuje.. v očích psa bylo vidět jak je vším překvapený ale ten klid mu dával sílu a on vnímal jakoby s úžasem svůj vlastní klid a pozoroval ho.. asi po 15 minutách jeho klid dosáhl mého a pes se již nemohl ani hnout od tím klidem (známe to z meditace) a tiše ležel, nervozní dech se mu zpomalil a byl naprosto klidný jako člověk v meditaci, cítil jsem jak mé ticho vstupuje do něho..a jeho hlubka ticha se vyrovnala s mojí.. jakmile jsem cítil že pes máš již dokonalý klid a je nabitý energií začal jsem ho postupně hladit aby pochopil že už ho nabíjet nebudu a že už má vše..on chvíli ležel a potom vstal..chvíli byl mimo protože nemohl vnímat pořádně okolí,ucho se mu spravilo a nic ho už netrápilo po zbytek dne..byl jsem spokojený jeho klidem a tím že jsem mu pomohl, díval jsme se na něho z pohledu pozorovatele a vnímal jeho překvapení a spokojenost. asi tak po 5 minutách jsem v sobě cítil božskou přítomnost, cítíl jsem boha jak mi uděluje milost, za psa..za jeho klid v duši, za toto jsem to cítil.milost to byla ale malinká, ale pro mne od boha velká odměna.. vnímal jsme ji v sobě, bůh mi dal odměnou pocítit svou přítomnost milostí..nijak mě to nerozrušilo, vnímal jsme to s klidem, tichem..

odpověď: Ten klid, to ticho, to nejste vy. To jste nedělal vy. Někdy člověk zažívá intenzivnější klid a blaženost. To není v našich rukou. Myslet si „Bůh mi dal pocítit“ – to je zase dualita – vy a bůh. Je jenom jedno. Mysl by se ráda chytila nějakých věcí, a pojmenovala je a zařadila. Ale realita je mimo její chápání 🙂 Zkuste přijet na více satsangů s Brahmamem. Každá chvíle na satsangu člověka nabíjí milostí 🙂